Nejlepší narozeninový dárek

14. února 2009 v 17:38 | Anke |  →Jednorázovky
Takže tohle je můj dárek k narozeninám pro Nele, doufám že si jí bude líbit!

Byl další letní slunečnný den. Jedna šestnáctiletá dívka šla pomalým krokem ze školy domů.
Mohla jsem si myslet, že na to všichni zapomenou, ale že ani jeden člověk si nevzpomene na moje narozky? Prohánělo se jí hlavou, když jí za celý den nikdo nepopřál.
To jí její skvělou náladu úplně zkazilo, ale doma na ní čekal aspoň dort od rodičů, ale najednou uslyšela křik, ohromnou ránu a několik lidí se odněkud vyřítilo a běželi přímo k ní a málem jí udupali.
Když se Nele trochu vzpamatovala a zvedla se ze země na nohy, tak uviděla před sebou ohromnou příšeru.
Nele se chtěla pohnout, ale nemohla pohnout ani prstem. Příšera se k ní rychle blížila, ale pak najednou uviděla postavu v černém kimonu a s oranžovými vlasy, jak vyskočil a jeho meč se zaleskl ve světle, pak příššeru rozpůlil a ta zmizela.
Tohle se stalo v několika málo okamžicích.
Ale Nele se celkem ze šoku, který utrpěla, rychle vzpamatovala a zaměřila se na kluka, který jí zachránil život.
Byl jí povědomý, ale teď si nemohla vzpomenout odkud ho zná. Ale po chvíli si konečně vzpomněla, byl to Ichigo Kurosaki, který chodí do vedlejší třídy, vždycky si myslela, že je divný, ale tohle nečekala.
"Ichigo?" řekla, ale on se asni nepohnul.
"Ichigo!" řekla hlasitěji, ale Ichigo se ani nepohnul, pořád tam stál, ale to už se Nele naštvala a kopla ho, ten se zapotácel, ale nespadl.
""C-co, k-kdo, to byl?" řekl naštvaně, ale také překvapeně, rychle se zvedl a uviděl Nele.
"To jsi byla ty?"
"A co když jo?" zeptala se úsečně.
"Počkat ty mě vidíš?"
"Jasně, proč bych tě jako neměla vidět?" zeptala se a byla hodně naštvaná.
"No protože mě normálně lidi nevidí."
"No a mě je to jedno, ale mě záleží na tom, jestli tě vidím já."
"A mě je zaser jedno, jestli mě vidíš ty, nemám na takovýhle věci čas." řekl a v sekundě byl pryč.
Nele si povzdechla a šla dál, jako by se nic nestalo, ale pořád jí to vrtalo hlavou.
Když došla domů už na žádný dort neměla chuť ani náladu, zalezla do pokoje a už se do rána neukázala.
Ráno se nasnídala a pak vypadla ven, aby si mohla pročistit hlavu. Byla sobota a venku bylo plnou lidí.
Nele je pozorovala, ale pak zpozorovala jednoho kluka z její třídy, jak běží přímo k ní.
"Ahoj Nele, nešla by jsi chvíli se mnou?" zeptal se jí. Nele jen stačila přikývnout a už jí táhl pryč.
Šli do centra města a zastavili se až u nějakého klunu, Nele se překvapeně zastavila, ale kluk vlezl dovnitř a tak se tam vydala i Nele,chvíli byla tma, ale pak se rozsvítilo a uslyšela hlasité: "Překvapení." a potom tam spatřila, všechny ze své třídy i lidi, které znala, chvíli si řikala, kdo je všechny pozval, ale pak uviděla svou sestru Anke, jak se směje a mluví s Edem, svým klukem.
"Takže vy jste nezapomněli?" zeptala se ¨.
"Ne ty blázínku." řekla její sestra, která k ní mezitím přišla.
"Tohle si zařídila ty?" zeptala se jí.
"No jasně, už je ti sedumnáct ne? Se musí oslavit. A támhle máš dárky." řekla a kývla hlavou k hromadě za ní.
"To je dárků." řekla a ihned se tam rozešla, spolu se svými přáteli.
Někdo k Anke zatím přišel, ale než stačil něco říct, tak ho Anke předběhla.
"Běž za ní a omluv se jí. Nele se snadno urazí, ale jinak je hodná a milá, i když trochu bláznivá."
"Dobře." řkl neznámý a vydal se k Nele.
"Jen ať jim to vyjde." řekla potichu Anke a šla za Edem.
"Ahoj Nele." řekl neznámý.
"To jsi ty?" řekla otráveně, když zjistila, kdo na ní promluvil.
"Vš já se ti chtěk omluvit za minule, ale nevěděl jsem ani, co by se ti líbilo k nariozeninám, takže..." řekl a předevšemi ji políbil. Nele si to nechala líbit a pomyslela si, že je to nejlepší dárek, co dostala.

KONEC!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tady? Tak...

→klikni←

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.