Proč?

10. ledna 2009 v 18:06 | Anke |  →Jednorázovky
Další jednorázovka...

Proč, tohle normální a jednoduché slovo se mu dlouho prohánělo hlavou, a hledal na něj odpověď, proč, když konečně našel svoji lásku, tak ji musí hned ztratit? Proč?
"Haru, pojď už musíme jít!" promluvil na něj někdo. Haru, pomyslel si Naruto, proč jsem se přidal k Anbu, protože jsem tě milival a stále miluju a nedokážu bez tebe žít, chci, aby mě naučili být bezcitným, ale na tebe pořád nemůžu zapomenout, stále vzpomínám na ten den, kdy jsem o tebe přišel, a stále si myslím, že je to moje vina, nedokázal jsem tě zachránit.

Před 2 lety

"Dostanete misi typu B, musíte se dostat do jednoho gangu, jako jejich členové, musí vám bezmezně věřit a pak z nich musíte dostat, kam unesli dceru feudálního pána a zachránit ji, při její ochraně musíte riskovat i život, rozumíte?" vysvětlila jim misi Tsunade. "Hai" odpověděli oba najednou věděli, že tahle mise není těžká, ale když odcházeli, řekla jim Tsunade, že na to mají pouze 2 měsíce, to je trošku vynervovalo. Ale šli se připravit každý k sobě domů a za 10 minut měli sraz u hlavní brány.
Když konečně vyrazili celý den probíhal v klidu, a tak se rozhodli přenocovat v nedaleké jeskyni, kterou objevili. Moc spolu nemluvili, oba dva se styděli, protože oba do sebe byli zamilovaní, ale ani jeden nevěděl o citech toho druhého, Naruto to však nevydržel a ? Hm, Hináto?" "A-ano?" začervenala se Hináta " Víš já ti chci říct, že tě m-miluju!" a přiblížil se jejím rtům a políbil ji, čekal co udělá ona, jestli ho odežene nebo mu to oplatí. Hináta byla zaskočená, ale polibek mu opětovala a tak se z toho stal vášnivý, když se od sebe konečně odtrhli, promluvila první Hináta, " Naruto-kun já tě taky miluju" oba byli šťastní, nevěděli o citech toho druhého, ale teď konečně byli spolu. Hináta se třásla zimou a Naruto si toho všiml a tak se k ní přitulil a ohříval jí svým vlastním tělem. Hináta se nebránila, právě naopak hrozně se jí to líbilo, potřebovala být u něj. A tak i usnuli.
Ráno se rychle nasnídali a vyrazili do kamenné vesnice, kde se měl nacházet gang.

Po 2 měsících

Prchali, tak rychle jak mohli, dceru feudálního pána měl Naruto na zádech a tak nechtěli s nikým bojovat, aby se jí něco nestalo, ale najednou se odněkud vynořilo asi deset zvučných ninjů, včele s Kabutem. Naruto chtěl bojovat,ale Hináta řekla, ať běží napřed, že ona není už tak slabá, ale nemusela mu to řikat, věděl, že od té doby co to byla ta nesmělá holka se hodně změnila, sice tedy šel dál, ale s úzkostí v srdci, věděl že se stane něco zlého…
Běžel rychle a za chvíli už byl v Konoze rychle vyběhl schody do Tsunadiny kanceláře a vletěl tam jak uragán, všechno jí v rychlosti vysvětlil a chtěl jít zpět za Hinátou, ale ona usoudila, že je až moc vyčerpaný a tak tam poslala pár Anbu. Narutovi zatím nařídila, aby se šel vyspat, což nakonec udělal

Příští den ráno

Jakmile se Naruto probudil, ihned se umil a oblékl a vydal se do Tsunadiny kanceláře. "Dále" ozvalo se a tak vstoupil. Bylo tam plno lidí - tři Anbu, Kakashi, Sakura, Ino, Shino a Kiba s Akamarem. V náruči jednoho Anbu ležela zkrvavená a bezjakých koli známek života Hináta. Naruto se zhrozil. Tsunade promluvila, ale její hlas ho nepotěšil, byl plný smutku, "promiň Naruto, ale když tam Anbu dorazili, už byla mrtvá, je mi to hrozně líto, ale…" Naruto už neslyšel co říkala dál, vyřítil se z kanceláře a běžel zpět domů, na tvářích se mu objevili slzy¸ ale nesetřel je, prostě běžel dál až ke svému domu, kde se složil na postel a usnul.
Když se probudil, zjistil, že jsou 4 hodiny odpoledne, do očí se mu zase drali slzy, během spánke se, ale rozhodl už nikdy nebude brečet a….
Zaklepal na dveře Hokáge, ta mupokinula, aby šel dál, nikdo už tam nebyl, jen Tsunade, za hromadou papírů. Když zjistila, že je to Naruto, mlčela, čekala co řekne on.
"Kokáge-sama, chci se stát Anbu!" řekl rozhodným hlasem, bez jakéhokoli náznaku citu, až se Tsunade lekla, tenhle hlas u něho neznala, vždy byl plný života, radosti a dodával lidem hřejivý pocit, ale tenhle byl bezvýrazný. Nic na to nenamítal a jen ho poslala na Akademii. Toho dne ho viděla naposled.

Zpět v přítomnosti

Z očí mu kapali slzy, když to zjistil, rychle je setřel a vyrazil za svým týmem, který už netrpělivě čekal u brány Akademie, protože zrovna dostali misi. Už nikdy nebyl jako dřív, necítil lásku ani žádné jiné city, jen smutek. Od té doby se rozhodl, že bude žít jen pro pomáhání lidem a svojí misi bude plnit, co nejrychleji, aby se už nikdy nic takového nestalo.
Doufám, že se líbila! Pište komentky!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Izumi | E-mail | Web | 1. března 2009 v 16:28 | Reagovat

supeeer malem jsem se rozbrečeeeeele no ale kdyby to bylo NARUSAKU tak bych se fak rozbulela xD

2 jeany4ever | E-mail | 6. července 2009 v 21:52 | Reagovat

jo velmi sa mi pacila ale mohla by si z toho urobit seriu prosiiiiiiiiiiiiiim

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.