Láska a nenávist 3

10. ledna 2009 v 18:19 | Anke |  →→Láska a nenávist
,,No tak to jako já fakt nevím." řekla Anke a usmála se.
,,No já taky ne."
"Ale, tak když už tu je...tak ho aspoň pozdrav" řekla Anke.
,,No...můžu."odpověděla Nele a šla k Nejimu.
,,Ehm, ahoj." začala Nele.
"Ahoj" řekl Neji a nastalo trapné ticho.
,,Co tady děláš? Nečekala jsem, že se tu objevíš." začala tedy Nele, když se Neji k ničemu neměl.
,,Já no, napadlo mě, že bychom se mohli ještě sejít a ne jenom na střeše."
"No a nechceš někam zajít?" zeptal se Nele Neji a usmál se.
,,Proč ne, jen musím dojít za Anke." souhlasila Nele.
Nele se tedy obrátila a chtěla jít za Anke, zjistila, že si o něčem povídá s Narutem. Zamířila k nim.
,,Ehm, Anke já jenom, že už jdu tak pp." rozloučila se s ní.
,,Opravdu musíš?"
,,Jasně, musím."
,,Tak pp." rozloučila se s ní nakonec Anke.
"Tak můžeme jít." řekla Nejimu. Ten se zase usmál a otočil se směrem ke Konoze.
"Tak jdem?" zeptal se a vyrazili zpět do Konohy.
,,A kam půjdeme?" zeptala se Nele
,,Já nevím, jen tak se projít?" navrhl Neji
,,Proč ne." souhlasila.
A tak si začali povídat o všem. co je napadlo a jen tak procházeli Konohou, ale pak se Neji zeptal : "Slyšel jsem, co jste provedli.Opravdu jste to udělali několikrát za sebou?"
,,Ehm, no ano."
"A proč, vy to děláte schválně?" zeptal se jí.
"Ne nedělám, prostě tam cvičíme." řekla Nele
,,Cože?"
"Cvičíme tam. A vždycky se nám povede vysklít to okno."
"Aha a to jste tak nešikovný?" popichoval jí Neji.
"Ne to teda nejsme, ale prostě se to někdy nepovede" řekla Nele.
,,No jasně." pokračoval dál Neji ironicky
,,Hele nech si toho ano?" naštvala se Nele.
"Hm, ale když se nedokážete ani trefit do terče pětkrát za sebou, tak je to dost slabý" říkal dál Neji.
To už se Nele naštvala pořádně.
,,Víš co? Když máš tak blbý keci, tak proč se tu se mnou bavíš?!"
"Já ani nevím" řekl Neji
"Fajn, tak se se mnou bavit nemusíš!" řekla Nele, ve které to vřelo.
"A když chci?"
"Tak neměj tak blbý keci!"
"Dobře no, ale myslim si, že kdyby si se nekamarádila s tou Anke, tak by jsi byla lepší" řekl Neji zase.
,,Já si nemyslim Neji. Anke je člověk který pro mě hodně znamená!"
"Jo a v čem třeby, co pro tebe udělala, že s ní tak kamarádíš?" zeptal se Neji
,,Rozveselila mě v nouzi. Pomohla mi v nouzi." odpověděla Nele a triumfalně se na něj usmála.
"Hm,... to je teda hodně" poznamenal ironicky Neji.
,,Pro mě ano a pokud ti to vadí je to tvůj problém. Pokud vím tys mi nikdy nepomohl!" a píchla do něj prstem.
"No dobře, ale prostě tě jenom zdržuje nic víc, nic míň" řekl Neji.
,,Mě to nevadi. Aspoň je s ní sranda."
"Povolání ninji není sranda!" řekl Neji vážně.
"To ti šlo celou dobu jen o tohle, proč si se mnou vlastně chtěl mluvit?"
,,Jen o tohle?"zeptala se ho znova Nele kdyz Neji neodpovídal.
"Ne jenom o tohle..."
"Jo a o co teda ještě, přiznáváš, ale, že ti šlo i o tohle?" zeptala se Nele.
,,Jo přiznávám, že mi šlo i o tohle." hlesl Neji
"Proč se o mě tolik staráš, proč?" zeptala se Nele
"Já..." začal Neji, ale došla mu slova.
,,Došla ti teda slova vidím ale já ti říkám: Já se Anke jen tak nezvzdám jako mé kámošky!"
"Jak myslíš" hlesl potichu Neji a díval se do země.
,,To je jako...kdyby ty jsi se měl vzdát třeba treningu, týmu."
"Ty o ničem nic nevíš, nevíš nic a nikdy to nepochopíš" řekl zase potichu Neji.
"Jak to myslíš?" zeptala se Nele
,,Tak jak jsem ti řekl.
,,Ne já to chci vysvětlit." řekla Nele
To se nědá vysvětlit, musíš to pochopit, pokud ne..." řekl Neji.
,,Chci to pochopit, ale nejdřív mi to i vysvětli."
"I kdybych ti to vyvětlil, tak bys to nepochopila, musíš na to přijít sama, až příjde čas" řekl Neji.
"Jo? A co když na to nepříjdu?" zeptala se vytočená Nele.
,,Jednou snad ano."
,,Ale já to chci vědět."
"Já ti to nevysvětlim, na to příjdeš, určitě, ale teď jsi ještě moc mladá" řekl Neji s povzdechem, ale i s nadějí v hlase.
,,Mladá? Je mi už šestnáct" vybuchla Nele.
,,No mě taky, ale ještě jsi no..."
"Co?" zeptala se Nele podrážděně.
"Nevyspělá, jsi pořád dítě" řekl Neji
,,Cože? Dítě?" pěnila Nele.
,,Jo."
"A to jako proč, jsem stejně stará jako ty, ale ty si snad něco víc?" zeptala se Nele.
,,Jen prostě nejsme ještě dospělí."
,,Ale nejsme děti!"
"Ale ano někteří ano, ty, Anke a Naruto."
,,A ty snad ne?"
,,Ne."
,,Ja myslim ze jo!"
"Jo? Jenže já se nechovám, tak...nedospěle.
"Fakt a jak se teda chováš, dospěle?"
,,Já...ano.",
,Něco ti povím Neji."
,,Ano?"
,,Pro mě je docela těžké ztratit rodinu, pak nejlepšího kamaráda a nakonec ještě....mojí nejlepší kamarádku!"
"To je možný" řekl Neji
"Jaký to je možný? Ty to nemůžeš chápet, ty máš ten svůj Hyuuga klan a žádný kamarády nemáš!" křikla na něj Nele.
"Co ty o mě můžeš vědět?" řekl Neji, který byl vyvedený za svého normálního klidu, se kterým s Nele pořád mluvil.
,,Kdyz jsem se s tebou srazila, ani jsem tě nepoznala. Myslela jsem si, jak si super, ale asi jsem se spletla. Zase..."
"Zase? Takže naše paní dokonalá se už někdy spletla?" křičel Neji.
,,Ano spletla! Ale asi teď nejvíc s tebou!" vykřikla Nele.
"A já zase s tebou, myslel jsem, že jsi chytřejší." štěkl Neji.
,,Nejsem teda. Nechápu proč si si to myslel, ale je mi to jedno.Udělala jsme chybu, že jsme ti dokonce dala šanci!"
"A já, že jsem se vůbec namáhal s tebou mluvit."
"Možná nejsem nejchytřejší, jako ty, ale aspoň vím, co znamená slovo KAMARÁD!" řekla Nele.
,,Já to taky vím!"odseknul Neji.
,,No jiste." pitvořila Nele.
"Akorát, že..." nedořekl Neji, Nele ho nenechala.
"Někdo, jako ty nemůže chápat slovo kamarád, když žádného nemá, jestli to víš, tak co to teda znamená?!" řekla Nele
,,Vím co to znamená, ale jen říkám, že musíš něco pochopit."
,,Asi ne, když sem udělala hodně chyb a jsem jenom dítě!"
"A víš? Jestli to, jak se chováš, znamená být dospělím, tak nechci nikdy dospět, radši budu pořád dírě!" dodala Nele.
,,Taky ti něříkám, abys taková byla."
"Co? Takže ty nechceš, abych byla jako ty? Tak co chceš?" zeptala se Nele vytočeně.
,,Abys to pochopila!"
,,Pochopit co? Že jsi samotář, ale rád by jsi se s každým bavil a snažil jsi se jako první skamarádit se mnou?"
,,No konečně ti to došlo" řekl Neji potichu.
"Ale takhle si žádné kamarády neuděláš!" řekla už klidněji Nele.
,,Nepovídej." ušklíbl se Neji.
,,Stejně si se choval nemožně." poznamenala Nele.
"A proč zrovna se mnou?" zeptala se Nele
,,Střetli jsme se na střeše. A vypadalas mile."
,,A chytře?"
,,Jo to taky, ale prostě jsi byla něčím vyjímečná."
"A čím?" zeptala se Nele a zvědavě se na něj podívala.
,,Nevím.Nedívala ses na mě, když jsi si se mi omlouvala. Byla jsi jiná než ostatní."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.