Cesta světla 1

10. ledna 2009 v 18:14 | Anke |  →→Cesta světla

Takže jsem začala psát další povídku, která se jmenuje Cesta světla, ale některé z Vás asi zklamu, protože není na naruta, ale na Bleach, ale i tak doufám, že si tuhle povídku rádi přečtete!
Jo a je to o dvou sestrách a můžete poznat jakých.
Ale teď už povídka!

Cesta světla 1



Hnědovláska s kratšími vlasy procházela s hlavou svěšenou a se smutným, až bolestným výrazem v očích, řadou mezi židlemi, okolo ní sedělo spousty lidí na dřevěných žídlích a všichni své pohledy upírali někam dopředu, nekteří, hlevně ženy i tiše brečeli.
Ale dívky si nikdo nevšímal, jakoby byla duch nebo jakoby neexistovala, ale ona existovala a šla pryč od toho všeho, ale za jakou cenu? Ale nebyla jediná, vedle ní šla další dívka, která měla delší, ale stejně hnědé vlasy, měla stejný výraz ve tváři a stejně jako dívka vedle ní měla sklopenou hlavu, ale ani jí si nikdo nevšímal. Byli to opravdu duchové? Ne.

Byl slunečný den a dvě vysmáte, šestnáctileté dívky. Někam rychle běželi a pospíchali, ale přitom se dokázali smát. Zachvíli se před nimi začala rýsovat ne moc vysoká budova, byla spíše široká.
"Poběž! Kdo bude poslední u brány, platí dneska pizzu!" křikla krátkovlasá hnědovláska na druhou hnědovlásku s dlouhými vlasy.
"Hej to neplatí! Ale dobře, jak chceš" řekla a zrychlila, ale ani první dívka se nenechala zahanbit.
"Jóó! Vyhrála jsem!" křičela krátkovlasá dívka, druhá na ní jen škádlivě hleděla.
"Takže platíš pizzu?" zeptala se a čekala na její reakci.
"To teda ne, ty!" křikla a vyplázla na ní jazyk, pak se rozeběhla pryč až k velkým dveřím od střední školy, jejich nové školy.
"A nevíš, kde vlastně máme třídu?" zeptala se krátkovláska, když i dlouhovláska doběhla na hlavní chodbu.
"Nevím, možná zajdeme za ředitelkou." navrha hnědovláska a už se chystala vyjít, když jí někdo zarazil, byla to druhá hnědovláska.
"Co je Anke?" zeptala se a otočila se na ní.
"Dívej na toho kluka. Má divný vlasy." řekla oslovená jménem Anke.
"Hm... máš pravdu, ale už pojď." řekla chystala se znovu vyjít, ale teď na ní někdo promluvil.
"Vy jste ty nové?" zeptal se ženský hlas. Obě se za hlasem otočili.
Stála tam mladá učitelka a dívala se na ně milým pohledem.
"Ano" odpověděla Anke.
"A vy jste kdo?" zeptala se naoplátku.
"Ach, já jsem vaše nová třídní učitelka, pojďte, zavedu vás do třídy." řekla a holky jí následovaly.

"Tak tady to je" řekla a ukázala na dveře.
"Já uř budu muset jít, mám ještě nějakou práci." řekla jejich nová učitelka a někam zmizela.
"To jsem teda zvědavá" řekla Anke a vešla jako první do třídy, druhá holka šla hned za ní.

Když vešli do třídy, všichni ztichli a podívali se na nově příchozí.
První se ujal slova nějaký hnědovlasý kluk.
"Jé nový holky přišli! Koukni Ichigo!" zakřičel kluk a podíval se na oranžovlasého kluka, který hleděl do dáli.
Anke si přejela třídu pohledem a tké jí pohled zůstal viset na oranžovlasém klukovi.
"Hej, to je ten divnej kluk" řekla Anke a druhá hnědovláska se otočila na třídu.
"Máš pravdu" řekla a zůstala na něm viset, bylo na něm něco tajuplného. Z jejího přemýšlení jí vytrhl až zvonek a obě se postavili ke zdi a čekali na jejich učitelku, která přišla po deseti minutách.
"Omlouvám se třído, ale potřebovala jsem něco vyřídit." řekla a pak se otočila na obě holky, které stále stály u zdi.
"Ach, vidím, že už jste viděli vaše nové spolužačky." řekla a otočila se zpět na tříu.
"Takže nám o sobě něco řekněte" vyzvala je učitelka, jako první šla Anke.
"No takže se jmenuji Anke Kumiko. Mám ráda bojové umění, ježdění na kole,... prostě sport. Mám starší sestru a otce, matka zemřela, když jsme byly malé. Předtím jsme žili v Resenbollu, malém městečku a teď o prázdinách jsme se přestěhovali do Karakury. No a to je asi vše." dořekla Anke a pomyslela si, že toho řekla až příliš. Ale teď byla řada na druhé hnědovlásce.
"Ahoj, jmenuju se Nele Kumiko a jak jste asi poznali jsem starší sestra Anke. Mám také ráda sport, i když ne tak jako Anke. A vše ostatní řekla Anke, takže je to vše." představila se také Nele.
"No donře a teď kam si sednete. Hm... Anke si sedne vedle Orihime, to je ta zrzka u okna a Nele si sedne k Ichigovi, to je také zrzek, sedí támhle." řekla učitelka a obě si šly sednout.
"Tak a můžeme začít s výukou, ne?" řekla a všichni nesouhlasně zabručeli.
Obě holky se tomu zasmály, tady se jim bude líbit, pomysleli si a vytáhle si učebnice japonštiny.
Jen abychom tu vydrželi, pomyslela si ještě Anke, když vyndavala vše potřebné na lavici. Zbytek hodiny proběhl bez větších událostí., když zazvonilo všichni se vyhrnuli ven až na Anke s Nele.
"Tak co?" zeptala se Anke.
"Ale ujde to, možná tu i vydržíme" řekla Nele a yšla na chodbu.
"To doufám" povzdechla si Anke a vydala se za sestrou ven ze třídy.

A ty sestry jsem já a moe SB Nele.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sora-chan | 27. dubna 2010 v 17:25 | Reagovat

super díl :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.